Spolupráce s pěstouny: Všechny děti si zaslouží lásku a bezpečí

Všechny děti si zaslouží lásku a bezpečí, aby se mohly v klidu rozvíjet a růst. Lásku všem dětem bohužel zajistit nedokážeme, ale uvědomili jsme si, že jsou lidé, kteří ano. Jsou to pěstouni, náhradní rodiče, kteří se starají o opuštěné děti a snaží se jim dát nejlepší péči, jakou dokážou. Obdivujeme tyto lidi, kteří v sobě mají tolik lásky, že ji dokáží rozdávat i vlastně úplně cizím dětem, a rozhodli jsme se je podpořit. Ke konci roku 2019 jsme proto navázali spolupráci se Sdružením pěstounských rodin a rozhodli jsme se jim darovat naše autosedačky Zopa.

Pěstounů je v České republice stále nedostatek, i proto bychom chtěli poděkovat těm, kteří se pěstouny stali. Na našem blogu budeme pravidelně sdílet jejich příběh. Třeba motivují některé z vás o pěstounství aspoň přemýšlet a diskutovat 🙂 Příběh první najdete níže.

Přejeme vše dobré v roce 2020

Tým Zopa

Pěstounka Marta

Jmenuji se Marta a jsem pěstounka na přechodnou dobu. Že nevíte, kdo to je? Pečuji o děti, převážně miminka, o které se jejich biologická rodina nemůže postarat. A aby nemusely jít do ústavu, starám se o ně já, pěstounka. Ze zákona je mám jen na omezenou dobu, maximálně rok, než se pro ně najde stálá, nová rodina. Můžou to být dlouhodobí pěstouni anebo adoptivní rodiče. Anebo i jejich původní biologická rodina, pokud upraví poměry tak, aby se dítě mohlo vrátit.

Jsem pěstounkou už od roku 2014 a za tu dobu jsem „vymazlila“ už 6 miminek. Mám toto poslání moc ráda a jsem ráda, že se „mým“ dětem dobře daří dál. Vymyslela jsem takovou tradici a každý rok se scházíme v létě – já, děti a jejich noví rodiče –  u nás ve vesnici. Dokonce tam jezdí i jedna biologická maminka, o jejichž holčičku jsem se nějakou dobu starala. A pak se mamince podařilo dát se do pořádku a holčičku si mohla převzít zpět.

24/7 utěšování a nošení

Nedávno jsem předávala naše poslední miminko, bylo u nás rok. A tak jsem požádala OSPOD („sociálku“) o dovolenou, na kterou mám ze zákona nárok. Přece jen už jsem dáma v letech, blíží se Vánoce a po posledním mimču jsem byla unavená. Dovolená mi byla schválená, a tak jsem se těšila na klidnější Vánoce se svými vlastními dětmi, manželem a širší rodinou. Abyste měli nějakou představu: každé z dětí k nám, přechodným pěstounům, doputuje v nedobrém stavu. I když je to miminko z porodnice. Ale pokud jejich biologická matka brala v těhotenství drogy, alkohol, děťátka se rodí už se závislostí. Než se podaří je vypiplat a dostat je do pořádku, celé dny jenom probrečí a musíte je 24hodin nosit v náručí, houpat, utěšovat, krmit, přebalovat, ukolébávat… Dělám to s láskou, ale po těch letech této práce vím, že po každém dítěti potřebuji čas na odpočinek. Nejsem stroj.

Než jsem předala poslední děťátko, dostala jsem přes mou doprovázející organizaci Sdružení pěstounských rodin dar, sedačku – vajíčko X1 Plus I- Size pro novorozence značky Zopa. Měla jsem z toho radost. Pro každé nové miminko se snažím sehnat pěknou výbavičku a autosedačka, co jsem měla před tím, už potřebovala vyměnit. A říkala jsem si, že zrovna tato autosedačka chvíli na své miminko počká. Máme obě dovolenou 😊

Jenže osud to chtěl jinak. Minulý týden mi volali z OSPOD, že mají čerstvě narozeného chlapečka, kterého matka nechala v porodnici. A že nejsou žádní volní pěstouni. A zda bych se malého neujala já. Vidina dovolené se rozpustila. Pro mne i novou autosedačku 😊 Přece jsem nemohla říct „ne“ a dovolit, aby maličký, zvlášť o Vánocích, zůstal v kojeneckém ústavu. To ne.  Mám naštěstí skvělou rodinu, všichni mi pomáhají, a tak to nějak zvládneme. Musíme.

Na fotce je „našemu“ drobečkoví teprve týden, včera jsem si ho dovezla domů. Těším se na naše společné chvíle, mazlení, tulení, společné Vánoce… Ale ze všeho nejvíc se těším, když ho budu předávat do nové milující rodiny. Tu mu ze srdce přeji.